Nový hominid z Číny

Rybář u ostrova Penghu nedaleko Taiwanu vytáhl ze dna moře polovinu spodní čelisti hominida, které připomíná Homo erecta, ale je o něco modernější. Nejasné je stáří fosílie, může se pohybovat od 400 tisíc let až k 10 tisícům. Větší stáří je pravděpodobnější. Čelist je podobná nálezu erecta z Hexian, jehož stáří je mezi 400 a 200 tisíci lety (opět asi blíže většímu stáří). Hexianský člověk byl zřejmě příbuzný klasického pekingského erekta, ale již jsou na něm znát moderní jemné rysy. Nález z Penghu je ještě modernější.

Nabízí se otázka, jestli "modernizace" erektů v Číně probíhala autonomně, nebo se na ní podíleli nově příchozí hominidé ze západu. Obě možnosti jsou spekulativní, ale druhá se zdá být pravděpodobnější. Oním příchozím mohl být Denisovan, který se, podle analýzy mitochondriální DNA, před 700 tisíci lety oddělil od evropských Homo heidelbergensis.

Dalším nově příchozím mohl být až člověk z Dali před 200 tisíci lety. Člověk z Penghu je ale zřejmě starší.

Pro úplnost si uveďme seznam všech různých hominidů z Číny:

• Lantianská člověk byl zřejmě přímým potomkem erektů, kteří přišli do Číny před 1,7 milióny lety a žili zde až do doby před půl miliónem let.
• klasický Pekingský člověk je zřejmě vyspělejším potomkem Lantianského člověka, žil mezi 700 až 400 tisíci lety,
• na Pekingského člověka navazuje Hexianský člověk a zřejmě i nově objevený člověk od Ponghu, je otázkou do jaké míry jsou příbuzní s Denisovany. Oba jsou mladší než 400 tisíc let.
• Člověk z Dali,z doby před 200 tisíci lety, je už archaický Homo sapiens
• pak se objevuje člověk z Maba a Xujiayao, kteří jsou zřejmě příbuzní neandrtálců, nebo sapientních denisovanů (Homo sapiens, který přijal část DNA danisovanů).
• před 50-60 tisíci lety se v jihovýchodní Asii a Číně objevuje již moderní člověk
• ale ještě před 11 500 lety stále ještě žije v Yunanu člověk z jeskyně červeného jelena, který je zřejmě potomkem člověka z Dali nebo z Maba.

http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2928549/Have-fishermen-discovered-new-species-ancient-man-Chunky-jawbone-fossil-dredged-coast-Taiwan.html

Nové poznatky o původu kostnatých ryb a paryb

Relativně nedávné analýzy nálezů ryb odhalily, že kostnaté ryby a paryby jsou dvě paralelní větve zatímco trnoploutví jsou paraphyletická skupina tvořená částí paryb.

Analýza CT skenu lebky ryby Janusiscus z doby před 415 milióny lety, odhalila v tomto druhu bazálního předka ryb a paryb a tím potvrdila předchozí teorii.

http://www.ibtimes.co.uk/janusiscus-415-million-year-old-two-faced-fish-shows-sharks-are-more-advanced-humans-1483072
http://www.sciencedaily.com/releases/2015/01/150112135525.htm

Další kompletní DNA ze Sibiře

V chladné Sibiři nedochází k rozkladu organického materiálu tak rychle, a proto odsud pochází řada analyzovaných vzorků DNA z pravěkých ostatků. Po muži z Usť-Ishim se podařilo přečíst další genom. Má název Kostenki 14 a byl nalezen v centrálním Rusku. Je starý 36 tisíc let a také přinesl velké překvapení.

Euroasiaté se po své cestě z Afriky rozdělili na bazální Euroasiaty, kteří zůstali na Blízkém východě a zbytek který se dále rozdělil na západní a východní Euroasaity. Dnešní Evropané pocházejí ze západních Euroasiatů, ke kterým se přidala bazální skupina, když do Evropy přenesla zemědělství během neolitické revoluce před 8 tisíci lety.

Na vzorku Kostenki 14 je zajímavé to, že je také mixem (obsahuje obě komponenty) bazálních a západních Euroasiatů a to 28 tisíc let před tím, než bazální Euroasité přišli do Evropy.

Pro zajímavost Kostenki 14 měl haploskupinu C chromozomu Y, která se našla také u lovce ze Španělska z doby před 7000 lety.

http://anthropology.net/2014/11/07/kostenki-14-a-36000-year-old-european/
http://dienekes.blogspot.cz/2014/11/genome-of-kostenki-14-upper-paleolithic.html

Kompletní DNA altajského muže starého 45 tisíc let

Kde jinde, než v institutu Maxe Planka, se podařilo analyzovat kompletní DNA z ostatků člověka z Altaje (Ust'-Ishim) starých 45 tisíc let. Velmi zajímavé je zjištění, že jeho neandrtálská příměs je velmi podobná naší, ovšem je lépe zachovalá a odhad stáři této příměsi je 7-15 tisíc let. To znamená, že neafričané se nezkřížili s neandrtálci před 80 tisíci lety, jak se dříve soudilo, ale až později před 52-60 tisíci lety. Te je ovšem velmi těsně před tím, než lidé přišli do Sahulu. Vypadá to, že lidé se míšení anefričanů s neandrtálci na Blízkém východě a následná migrace na východ do Asie proběhly velmi rychle za sebou.

Další zajímavostí je haploskupina K(xLT)/K2* chromozomu Y u tohoto jedince. Ta je opět na hranic své předpokládané existence, což nasvědčuje, že její stáří je skutečně o něco vyšší než jak se předpokládá. Mitochondriální DNA spadá do haploskupiny R.

Pozoruhodné na jaderném genomu toho jedince je, že není příbuzný žádné současné populaci. To je poměrně překvapivé a ukazuje to, že i vývoj moderních lidí měl slepé uličky. O 20 tisíc let mladší nález ze Sibiře už představuje blízkého příbuzného současným indiánům i evropanům.

http://www.nature.com/nature/journal/v514/n7523/full/nature13810.html
http://johnhawks.net/weblog/reviews/ancient-genomes/ust-ishim-fu-2014.html

DNA z neolitického Maďarska

Bylo prozkoumáno 13 vzorků z neolitických nálezů v Maďarsku. Dva vzorky spadají do období kultury Körös. Sedm vzorků do období lineární keramiky, dva vzorky jsou z doby bronzové, jeden z z doby měděné a jeden z doby železné.

Všechny vzorky lineární keramiky a jeden vzorek z kultury Körös i vzorek z doby měděné, jsou velmi blízké, ne-li identické, s dnešními obyvateli Sardinie (zřejmá souvislost s příchodem prvních zemědělců z Anatolie). Pouze jeden vzorek z období kultury Körös je odlišný a je velmi podobný starším vzorkům evropských před-zemědělských lovců a sběračů. Dva neolitičtí muži mají haploskupinu C-V20, která byla nalezena u španělského lovce z doby před 7000 lety. Zdá se, že byla v před-zemědělské Evropě poměrně častá. Ostatní muži měli haploskupinu I2a, která byla mezi lovci Evropy také běžná. Žádný mužský vzorek neměl haploskupinu G2a chromozomu Y, typickou pro první zemědělce. Vypadá to, že v Panonské nížině u mužské části obyvatel převládli dřívější lovci. Ženská část populace už nese typicky zemědělskou haploskupinu N1 mitochondriální DNA.

DNA z doby bronzové zapadá do genetického profilu současné Západní Evropy (evidentní vliv kultury zvoncových pohárů) a už se přibližuje současnému genetickému profilu maďarských obyvatel. Zajímavá je haploskupina J2a1 chromzomy Y jednoho muže z této doby. O této haploskupině se se soudilo, že se do Evropy dostala z jihu až později, evidentně zde byla již dříve.

Muž z doby železné, pak posunul genetický profil směrem ke Kavkazu (je velmi podobný Arménům a Gruzincům). Může se jednat o některé íránské kmeny ze severního Kavkazu. Patřil do halposkupiny N chromozomu Y, který bývá spojován s urgofinskými národy, ty ale zcela jistě v této oblasti zatím nebyli.

Současný genetický profil Maďarů se zřejmě zformoval až z příchodem Slovanů do Panonské nížiny. Pozdější příchod Maďarů ze střední Sibiře už měl spíš kulturní než genetický dopad na místní obyvatelstvo.

http://www.nature.com/ncomms/2014/141021/ncomms6257/full/ncomms6257.html

Mitochondriální DNA pobřežních předků Sanů

Podařilo se analyzovat mitochondriální DNA z ostatků nalezených při západním pobřeží Jihoafrické republiky. Ostatky jsou staré 2300 let. Mitochondriální DNA patří do haploskupiny L0d2c. Dnes jsou známy dvě podskupiny L0d2c1a a L0d2c1b, které se vyskytují nejvíce mezi kmeny Juu. Analyzovaný vzorek tvoří novou sesterskou podskupiny L0d2c1c. Otázkou tedy je, jestli lidé žijící na západním pobřeží patřili také do široké jazykové rodiny Juu, která se dnes vyskytuje o tisíce kilometrů severněji (Namibie, Angola). Dnešní lidé mluvící jazyky Juu v Jihoafrické republice se sem dostaly jako utečenci ze severu před občanskou válkou.

Jinou možností je, že lidé na pobřeží mluvili jazyky Tuu, které se v malé míře dodnes udrželi v Jihoafrické republice, která je jich původní domovinou. Tyto skupiny Sanů jsou tak malé, že se u nich příliš testů DNA nedělalo.

Adaptace Tibeťanů na nadmořskou výšku pochází od Denisovanů

Tato informace je poměrně překvapivá. Na druhou stranu se nelze divit. Lidé při své expanzi na sever z Afriky převzali některé užitečné geny od neandrtálců. Zajímavé je, že malá část stejné příměsi (adaptace na vysokohorské prostředí) je přítomná i u Číňanů. Pravděpodobně mají tedy Tibeťané a Číňané stejný vysokohorský původ (provincie Čching-chaj nebo severní S'čchuan). Nebo tento gen původně nesloužil jako vysokohorská adaptace. Původ prvních Tibeťanů spadá do doby před více než 25 tisíci lety severovýchodně od Tibetu a přibližně stejně starý je i gen přejatý od Denisovanů. Zhruba před 30 tisíci lety tedy předci Tibeťanů a Číňanů přejaly gen od Denisovanů. Kde k tomu došlo? Dalo by se očekávat, že někde na severovýchodě Tibetu (odkud byl osídlen Tibet a je to blízko k domovině Číňanů). Otázkou je, jestli tam Denisované skutečně žili. Nabízí se totiž možnost, že gen si tibetsko-čínská populace přinesla sebou z jižní Číny, kde je výrazná denisovská příměs patrná dodnes. Lidé z s touto příměsí před 50 tisíci lety putovali přes Jün-nan a S’-čchuan až do Kan-su. Zatímco u jižní populace nepotřebný gen zmizel u lidí žijících v horách Kan-su a Čching-chaj se udržel, protože našel využití jako adaptace na vysokou nadmořskou výšku. Stáří genu 30 tisíc let, je pak doba osidlování Tibetu, doba kdy selekce zapomenutý gen znovuobjevila.