Starořecký historik Hérodotos považoval Armény za příbuzné Frýgů, kteří přišli do své země z Balkánu. Pravdou je, že arménština je velmi starý indoevropský jazyk, který má jisté podobnosti s Frýštinou (o které toho moc nevíme), ale hlavně s řečtinou. Přestože Frýgové žili na západě Anatolie a Arméni až za její východní hranicí, tato teorie byla dlouho považovaná za možnou.
Jenže dnes díky genetické analýze víme, že tak jednoduché to není. Etnogeneze Arménů je velmi složitá a v kritickém období, během příchodu Frýgů, ani jindy, neukazuje žádné náznaky přísunu genů z Balkánu. Během doby bronzové Arméni přijali celou řadu genů z různých oblastí. Které z nich hrály hlavní roli při vytváření jejich jazyka, nedokážeme posoudit.
Více o genetické historii Arménů:
Podívejme se tedy důkladně na kulturní změny a lingvistické analýzy.
Arménština patří spolu s řečtinou, albánštinou a s již mrtvou, ale zdokumentovanou messapštinou mezi paleo-balkánskou větev indoevropských jazyků. Arménština tvoří nejstarší odštěpený jazyk této větve (Hyllested & Joseph 2022, Olsen & Thorsø 2022).
Lze tyto jazyky spojit s nějakou kulturou? Bezpochyby. Jedná se o katakombovou kulturu, která se od poloviny třetího tisíciletí rozšiřovala z pontských stepí do jižní Evropy a také na jih Kavkazu. Hroby katakombové kutury se objevují v Řecku (a i jinde na Balkáně) a jsou prakticky stejné jako ty pozdější kultury mykénské, které už bezpochyby patřily Řekům. Není pochyb o tom, že Řekové mají svůj původ v katakombové kultuře.
Katakombová kultura pronikala z pontských stepí až na jih od Kavkazu do dnešní Gruzie a Arménie. Tam koncem 3. tisíciletí vzniká trialetská kultura, která je katakombové velmi podobná. Trialetská kultura se nacházela přibližně v oblasti dnešní Arménie a Chettité v této oblasti zaznamenali kmenový svaz Hayasa-Azzi (Hay je arménsky Armén, -asa je chettitská přípona pro "jejich země").
Na trialetskou kulturu plynule navázala v polovině 2, tisíciletí př. n. l. kultura lchashen–metsamor. Ta byla ukončena až invazí Urartského království v 8. století př. n. l. Po pádu Urartu v 6. století př.n.l. se už na historické scéně objevuje první arménský státní útvar - Arménská strapie (provincie) v Médské říši.
Podívejme se ještě jednou na katakombovou kulturu. Ta vznikla v polovině třetího tisíciletí př. n. l. stejně jako kultura se šňůrovou keramikou severně od ní, která následně zaplavila celou severní Evropu. Obě kultury byly potomky starší jámové kultury.
Když se podíváme na vývojový strom indoevropských jazyků, tak vidíme, že se paleo-balkánská větev skutečně oddělila od ostatních severoevropských jazyků (germánské, balto-slovanské a italo-keltské) zhruba ve stejné době, kdy se také oddělila větev indoárijských jazyků (kultura sintašta na východ od nich). Jámová kultura je tedy kořenem všech indoevropských jazyků kromě anatolské větve.
