Gruzínština patří do jihokavkazské (kartvelské) jazykové rodiny. Je to skupina 4 jazyků, mezi nimiž, co do počtu mluvčích, jasně dominuje gruzínština. Dalšími jazyky jsou svanština, a dva sobě blízké jazyky nacházející se na pobřeží Černého moře: lazština a megrelština.
.png) |
| Mapa výskytu současných kartvelských jazyků |
Na otázku kdy a jak se předci Gruzínců, nebo lépe kartvelské jazyky, dostali do oblasti dnešní Gruzie, může odpovědět analýza pravěkých kultur, genetická, a také lingvistická analýza. Nejstarší větev genetického stromu kartvelských jazyků je svanština, která se podle lingvistů oddělila od ostatních před 4000 lety, zhruba v dnešní střední Gruzii. Společný proto-kartvelský jazyk je tedy starší, ale jeho původ je nejasný. Důkladná práce na toto téma vyšla v roce 2023 a její výsledek, který vychází hlavně z analýzy společného kulturního slovníku je ten, že proto-kartvelský jazyk pochází od lovců a sběračů, kteří v této oblasti žili minimálně před 12 500 lety, možná snad už od konce doby ledové. Bylo to zřejmě jejich útočiště před nepříznivým klimatem.
Genetický profil lidí žijících na Kavkazu před příchodem zemědělců se nazývá CHG (Cuacasus hunter-getherers) a jsou mu dnes nejblíže právě obyvatelé Gruzie. Téměř se od něj neliší. Nejstarší vzorek tohoto profilu je z gruzínské jeskyně Satsurblia a je starý 13 tisíc let. Je tedy vidět, že lidé velmi blízcí současným gruzíncům žili v této oblasti skutečně téměř od doby ledové.
