Inuité získali odolnost vůči chladu od Denisovanů

Inuité jsou přizpůsobeni tuhým zimám a tučné stravě sestávající převážně z mořských zdrojů. Je za tím změna genů v oblasti TBX15/WARS2, která pochází velmi pravděpodobně od Denisovanů, nebo jejich příbuzných.

Nedávno bylo zjištěno, že adaptace Tibeťanů na vysokou nadmořskou výšku pochází také do Denosovanů. Vypadá to tedy, že Denisované dali asiatům do vínku schopnosti přežít v extrémních podmínkách. Zřejmě tak sami také žili, nebo je to jinak? Je možné, že by nejstarší druhy hominidů byly během posledního půl miliónu let vytlačeni do extrémních nik. Dnes se nám všechny jejich geny jeví podobné Denisovanům, protože je právě od nich pochází ten nejstarší genom archaického člověka, který máme k dispozici.

https://www.sciencedaily.com/releases/2016/12/161220175552.htm

Co se vařilo v nejstarších nádobách

Jedno z míst, kde vznikaly nejstarší keramické nádoby na světě je Sahara. Vědcům pod vedením Bristolské Univerzity se podařilo identifikovat, co se vařilo v keramických nádobách starých více než 10000 let, nalezených na Sahaře v Libyi. Jednalo se o listy a zrna rostlin, ale také překvapivě o části mořských rostlin.

http://www.bristol.ac.uk/news/2016/december/prehistoric-plant-processing-.html

Podle stop v prachu byl Australopithecus zřejmě polygamní

V Tanzanii byly nalezeny stopy Australopithéků ve ztuhlém vulkanickém prachu. Stopu, steré 3,66 miliónů let, patří dvou jedincům, evidentně samci a samici (chcete-li, muži a ženě). Podle velikosti stop lze odhadnout, jak byli oba vysocí. Samec měřil 165 centimetrů a samice 145. Samec je tady až překvapivě vysoký a rozdíl mezi oběma je výrazný. Tak výrazný, jako u goril, kde je způsobena polygamií. Z toho lze usuzovat, že australopithékové byli polygamní.

https://elifesciences.org/content/5/e19568