Kompletní DNA altajského muže starého 45 tisíc let

Kde jinde, než v institutu Maxe Planka, se podařilo analyzovat kompletní DNA z ostatků člověka z Altaje (Ust'-Ishim) starých 45 tisíc let. Velmi zajímavé je zjištění, že jeho neandrtálská příměs je velmi podobná naší, ovšem je lépe zachovalá a odhad stáři této příměsi je 7-15 tisíc let. To znamená, že neafričané se nezkřížili s neandrtálci před 80 tisíci lety, jak se dříve soudilo, ale až později před 52-60 tisíci lety. Te je ovšem velmi těsně před tím, než lidé přišli do Sahulu. Vypadá to, že lidé se míšení anefričanů s neandrtálci na Blízkém východě a následná migrace na východ do Asie proběhly velmi rychle za sebou.

Další zajímavostí je haploskupina K(xLT)/K2* chromozomu Y u tohoto jedince. Ta je opět na hranic své předpokládané existence, což nasvědčuje, že její stáří je skutečně o něco vyšší než jak se předpokládá. Mitochondriální DNA spadá do haploskupiny R.

Pozoruhodné na jaderném genomu toho jedince je, že není příbuzný žádné současné populaci. To je poměrně překvapivé a ukazuje to, že i vývoj moderních lidí měl slepé uličky. O 20 tisíc let mladší nález ze Sibiře už představuje blízkého příbuzného současným indiánům i evropanům.

http://www.nature.com/nature/journal/v514/n7523/full/nature13810.html
http://johnhawks.net/weblog/reviews/ancient-genomes/ust-ishim-fu-2014.html

DNA z neolitického Maďarska

Bylo prozkoumáno 13 vzorků z neolitických nálezů v Maďarsku. Dva vzorky spadají do období kultury Körös. Sedm vzorků do období lineární keramiky, dva vzorky jsou z doby bronzové, jeden z z doby měděné a jeden z doby železné.

Všechny vzorky lineární keramiky a jeden vzorek z kultury Körös i vzorek z doby měděné, jsou velmi blízké, ne-li identické, s dnešními obyvateli Sardinie (zřejmá souvislost s příchodem prvních zemědělců z Anatolie). Pouze jeden vzorek z období kultury Körös je odlišný a je velmi podobný starším vzorkům evropských před-zemědělských lovců a sběračů. Dva neolitičtí muži mají haploskupinu C-V20, která byla nalezena u španělského lovce z doby před 7000 lety. Zdá se, že byla v před-zemědělské Evropě poměrně častá. Ostatní muži měli haploskupinu I2a, která byla mezi lovci Evropy také běžná. Žádný mužský vzorek neměl haploskupinu G2a chromozomu Y, typickou pro první zemědělce. Vypadá to, že v Panonské nížině u mužské části obyvatel převládli dřívější lovci. Ženská část populace už nese typicky zemědělskou haploskupinu N1 mitochondriální DNA.

DNA z doby bronzové zapadá do genetického profilu současné Západní Evropy (evidentní vliv kultury zvoncových pohárů) a už se přibližuje současnému genetickému profilu maďarských obyvatel. Zajímavá je haploskupina J2a1 chromzomy Y jednoho muže z této doby. O této haploskupině se se soudilo, že se do Evropy dostala z jihu až později, evidentně zde byla již dříve.

Muž z doby železné, pak posunul genetický profil směrem ke Kavkazu (je velmi podobný Arménům a Gruzincům). Může se jednat o některé íránské kmeny ze severního Kavkazu. Patřil do halposkupiny N chromozomu Y, který bývá spojován s urgofinskými národy, ty ale zcela jistě v této oblasti zatím nebyli.

Současný genetický profil Maďarů se zřejmě zformoval až z příchodem Slovanů do Panonské nížiny. Pozdější příchod Maďarů ze střední Sibiře už měl spíš kulturní než genetický dopad na místní obyvatelstvo.

http://www.nature.com/ncomms/2014/141021/ncomms6257/full/ncomms6257.html